Marcela Konárková • Byl jednou jeden domeček

Co tě přivedlo k nápadu na knihu Byl jednou jeden domeček?
Chtěla jsem vytvořit knížku pro nejmenší čtenáře i „nečtenáře“ tak, aby měly z knihy zážitek vizuální i haptický a zároveň byl pro ně příběh zapamatovatelný. Proto byla tato básnička mojí jasnou volbou. Je to jedna z nejznámějších lidových říkanek, kterou se malé děti učí nazpaměť, můžou si ji říkat dokola a samy si pak příběh kreslit. Zvolila jsem techniku stylizovaných kontrastních ilustrací, které jsou vysekány do barevného papíru a umožňují tak „prohlížet“ ilustrace i rukama. Samozřejmě každý známe také její konec, nad kterým se děti smějí a dospělí vystrašeně pozastavují, ale o tom už koloběh živote je ????
Kde bylo největší úskalí při vytváření knihy?
Nejnáročnější bylo asi najít ideální podobu stylizované lustrace, která by dětem přiblížila děj, ale zároveň nechala prostor pro jejich fantazii. Technicky komplikované bylo také vymyslet ilustraci tak, aby při výseku držela celá pohromadě a mohla se každá zvlášť ručně nalepit.
Jaká je tvá nejoblíbenější kniha z dětství a jaká teď v dospělosti?
Oblíbených knih z dětství je mnoho, milovala jsem jejich prohlížení, čtení i hru se sourozenci na „knihkupectví“ ???? Tou srdcovou jsou ale pohádky bratří Grimmů, ke kterým jsem se často vracela a provázely mě po celé dětství. Neprv jsem je poslouchala od maminky, pak se s nimi učila číst sama a pak je předčítala sestře a bratrovi před spaním. Teď v dospělosti, pokud se najde čas, čtu mix žánrů od vědecké literatury, přes detektivky, cestopisy až k pohádkám… kniha mě musí zaujmout po prvních stránkách, jinak ji pak už nedám moc šanci a jdu na další… Když je času méně, prohlížím si obrázkové knihy – úlovky z mých cest, kterých mám požehnaně, a kochám se krásnými ilustracemi i jejich originálním zpracováním.
Co nejraději kreslíš?
Cokoliv ???? Záleží na náladě a inspiraci. Jednou jsou to zvířata, jindy portréty, někdy zase architektura, či jídlo, pak sklouznu do abstrakce…hodně mě pak baví experimentovat s technikou… Jen tedy před figurou mám respekt.
Co tě v knihách nejvíc štve?
Asi použití nevkusné barevnosti a stylizace ilustrací v dětských knihách a pak také to, když se mi kniha sama zavírá v ruce a čtení je vlastně boj

